Založení MP a první léta působení
(1866 – 1870)

Ke vzniku městské policie v Brně došlo poprvé v roce 1866, kdy město kvůli blížícímu se pruskému vojsku opustily c. k. bezpečnostní složky, a zabezpečení veřejného pořádku bylo nutno nově řešit z úrovně obecní samosprávy.

Úkolu se narychlo zhostil na žádost nově zvoleného purkmistra Karla Giskry měšťanský ozbrojený sbor, jehož uniformované hlídky doplňovali i dobrovolníci označení pouze bílou páskou na rukávu. Protože však bylo nutné přijít s koncepčnějším řešením, odsouhlasila městská rada vznik alespoň provizorní bezpečnostní stráže. Její členové v hnědých uniformách, doplněných límcem v městských barvách a v čepicích s tzv. francouzským štítkem, drželi v ulicích i na hlavních stanovištích patroly. K této rizikové činnosti byli v denní i noční době vyzbrojeni pro tento účel upravenými dřevěnými holemi.

Když se v krátké době ukázalo, že městské bezpečnostní stráže zvládají všechny svoje úkoly podle očekávání, vydal se purkmistr začátkem září do Vídně a požádal tamní odpovědné úřady, aby po připravovaném odchodu Prusů už ve městě neobnovovaly předválečný stav, kdy zajišťovaly pravidelné hlídky i policejní službu říšské vojenské a policejní úřady, ale aby byla tato činnost svěřena pod městskou samosprávu. Pro tuto žádost měl i výraznou oporu v zákoně, a to Prozatímní obecní řád pro zemské hlavní město Brno, vydaný v roce 1850.

C. k. ministerstvo policie s brněnským návrhem poměrně rychle souhlasilo, ovšem s výhradou, že zastoupení říšské policie ve městě nebude zrušeno zcela, ale jeho početní stav i působení bude omezeno na vybrané úřední oblasti. Když svůj souhlas přidalo i moravské místodržitelství, projednala městská rada potřebné detaily a vzniku nové bezpečnostní složky již nestálo nic v cestě. 

Do konkurzu, ve kterém byla hlavním požadavkem znalost obou zemských jazyků i místních (tedy brněnských) poměrů, se poměrně rychle přihlásil dostatek uchazečů. Těm úspěšným byl totiž po přijetí do obecní stráže jistotní zaručen nejen plat ve výši jednoho zlatého denně, ale i úřední oděv. A takový bonus v době, kdy jen samotný teplý kabát přišel i na polovinu měsíčního příjmu, jistě nebyl k zahození. 

Městská policie začala v plné síle působit od soboty 1. prosince 1866. Služebny byly rozmístěny tak, aby v každém tehdejším městském okrese byla jedna. První okres, tj. střed města, zajišťovalo osazenstvo služebny umístěné v městské radnici (dnešní Stará radnice), kde sídlilo také vrchní policejní vedení. Druhý okres měli na starosti strážníci ze služebny v Zahradní ulici (dnes část Bratislavské ulice), třetí ze služebny na Nových sadech a čtvrtý ze Starobrněnské radnice, která stávala na dnešním Mendlově náměstí. Na těchto čtyřech služebnách působilo celkem 96 strážníků a čtyři velitelé. Strážníci byli většinou z řad bývalých vojáků–poddůstojníků a všichni velitelé přestoupili z říšského policejního ředitelství, které svoje stavy naopak snižovalo.

Mezi hlavní povinnosti strážníků patřila "péče o bezpečnost osob a jmění, věci postrku* se týkající, dohled ku hospodám a hostincům, noclehárnám a veřejným místnostem, dohled ku svěcení nedělí a svátků, zapovězených her i mravnostních věcí vůbec, dohled ku veřejným povozům, dostavníkům a nosičům, zvlášť s ohledem na předepsanou taxu, činiti narovnání mezi stranami spor vedoucími a trestní právo v příčině policejních přestupků"

Uniforma tehdejších stráží vycházela z anglického vzoru. Strážníci byli oděni do tmavě hnědých kalhot a kabátů, doplněných černým pláštěm a vysokým lakovaným cylindrem, na přední straně vybaveným znakem města. Tito strážníci už byli vyzbrojeni četnickou šavlí a při nočních službách i puškou. Ručnice pro městskou policii nechala správa města zakoupit ve Vídni u 1. četnického pluku.

Vrchním velitelem se stal zkušený profesionál Josef Wolf, který v předchozích šestadvaceti letech prošel v řadách říšské c. k. policie různými pozicemi. Dlouhá léta sloužil na uherském území, kde se na policejním ředitelství v Pešti vypracoval až na pozici vrchního komisaře první třídy a v letech 1861-1866 působil i na ředitelství v Brně. Když tedy koncem roku 1866 došlo v Brně k omezení činnosti říšského policejního ředitelství, byl Josef Wolf pověřen vedením policie městské, a to nejprve provizorně, od začátku roku 1868 pak s definitivní platností.

* postrk: nucené přemístění osoby, například tuláka, nebezpečného propuštěného vězně, prostitutky

Zpět na celkový přehled historie MPB