Mezi obyvateli bytových domů přetrvává zvýšená míra subjektivního i objektivního ohrožení kriminalitou, mezilidskými vztahy, generačními problémy, sociálními či etnickými menšinami a neurovnanými sousedskými spory. Současně se projevuje minimální ochota a schopnost obyvatel bytových domů k samostatné aktivitě a k převzetí spoluodpovědnosti za bezpečnost, pořádek a celkové zlepšení soužití.

Naproti tomu přetrvává vysoký počet intervencí policie, samosprávy a státní správy, které se v rámci zákonných kompetencí zaměřují zejména na nastolení právního stavu, nikoliv na odstranění příčin problémů. Taková intervence je administrativně i personálně nákladná, málo účinná a pro komunitu jako celek obtížně přijatelná. Výrazným problémem je malá informovanost a ochota veřejnosti k řešení problémů v bytovém domě s využitím služeb nestátních neziskových organizací (sociální, volnočasové, poradenské, pečovatelské atd.). 

Soubor těchto problémů a jejich vzájemné prolínání a posilování vytváří prostředí, ve kterém se neřešené problémy prohlubují a nevhodně řešené problémy vytvářejí nové. V komunitách obyvatel bytových domů, ale i ulic a celých čtvrtí narůstá míra pocitu ohrožení, nesnášenlivosti, zatrpklosti a často i agrese.

Intervence policie a samosprávy, případně státní správy do vnitřních vztahů komunity obyvatel bytových domů se omezuje pouze na již vzniklé protiprávní jednání, které sice policie ukončí a uloží sankce či tresty, ale nezabývá se, nehledá a neřeší skutečné příčiny, které k takovému jednání vedly. Spoléhá tak pouze na efekt tzv. „generální prevence“ (odstrašení sankcí trestem). V komunitách však tento zásah vytváří nové sociální a komunikační bariéry, prohlubuje krizi mezilidských sousedských vztahů a vytváří podmínky pro nové konflikty a je tak v konečném důsledku drahý a neefektivní. 

To vše vedlo brněnskou městskou policií k hledání nových sociálně vyváženějších a sofistikovanějších forem prevence. Naše dlouhodobé a ověřené zkušenosti ukázaly, že vnější zásahy do komunity nepřinášejí dlouhodobá a uspokojivá řešení. Klíčovým argumentem byla myšlenka, že skutečná, funkční a přijatelná řešení problémů v komunitě musí vzejít z komunity samotné. Cílem našeho společného snažení tak jsou maximálně samostatné komunity obyvatel bytových domů, podporované samosprávou, ale i nestátním, neziskovým nebo podnikatelským sektorem.

Při zajišťování bezpečného bydlení v bytových domech není v současné době zcela doceňována úloha lidského faktoru, zejména schopnosti reagovat na podněty včasnou prevencí. Tedy v okamžiku, kdy je možné rizikovou situaci včas detekovat, vyhodnotit a předejít tak škodám na majetku, zdraví nebo životě. Samotná generální prevence, která využívá principu odstrašení trestem, přichází ve vztahu k obětem ex post. Tedy ve chvíli, kdy újma a její důsledky již na oběť působí, bez ohledu na to, zda byl či nebyl pachatel dopaden a potrestán.

Jedním z klíčových opatření pro zvýšení bezpečnosti v bytových domech je mimo jiné, i zřízení a fungování pozice domovníka. Zkušenosti ukázaly, že smysluplné a účinné fungování domovníků vyžaduje i jejich kvalifikovanou přípravu, která jim umožní být pro nájemníky bytových domů užitečným partnerem.

Klíčovou myšlenkou projektu DOMOVNICKÁ AKADEMIE je za pomoci vyškolených a respektovaných Domovníků-preventistů dosáhnout optimální soběstačnosti obyvatel bytových domů při vytváření podmínek bezpečného, klidného, čistého a dobře spravovaného bydlení s maximálním využitím přirozených sociálních vazeb, komunikačních nástrojů i moderních technologií. Současně projekt sleduje minimalizaci represivních a exekutivních zásahů samosprávy do života komunity nájemníků.

Vzdělávání je realizováno Střední školou polytechnickou v Brně, která se zaměřuje zejména na řemeslnické činnosti, správu a údržbu domu. Významnou a inovativní složkou kurzu jsou měkké dovednosti, na jejichž výuce spolupracuje Městská policie Brno s Vyšší policejní školou MV ČR Holešov – Brno, Hasičským záchranným sborem JMK, Cechem mechanických zámkových systémů a Asociací Grémium alarm. Budoucí domovníci se tak naučí nejen klasické manuální dovednosti, ale i základní znalosti a dovednosti v oblasti komunikace, zvládání konfliktních situací, mediace, prevence kriminality, požární ochrany, komunikace se složkami integrovaného záchranného systému, orientace ve struktuře samosprávy, nabídce sociálních služeb a služeb nestátních neziskových organizací. Podrobně se seznámí s možnostmi optimálního využití mechanických i elektronických systémů situační prevence, ale i s možnostmi sociální prevence, které nabízí systém sociálních služeb neziskových organizací podporovaných městem, krajem i státem. Kurz je nastaven v rozsahu cca 170 vyučovacích hodin.

V říjnu 2015 byl ukončen „nultý“ ročník komplexního a uceleného vzdělávání, kterého se zúčastnilo 10 domovníků. Jejich výběr byl podřízen cílům projektu, tedy snaze nastavit vzdělávání tak, aby bylo optimální nejen věcně, formátově a časově, ale aby bylo dostupné pro široku veřejnost bez ohledu na věk, vzdělání nebo pohlaví.

V „nultém“ ročníku 2015 měli zastoupení jak vlastníci bytových domů, kteří se současně o svůj dům sami starají, tak i zástupci společenství vlastníků bytových jednotek nebo zaměstnanci, kteří práci domovníka vykonávají pro různé vlastníky. V rámci projektu jsme si, společně s městskou částí ověřili, že vzdělávací program je vhodný a využitelný i pro práci školníků, kteří kromě správy a údržby budovy mohou výrazně přispět i ke zvýšení bezpečnosti a pořádku v objektech základních a středních škol. Svoji kvalifikaci si v programu zvýšil i Asistent prevence kriminality, který je zaměstnancem brněnské městské policie a působí zejména ve vyloučených lokalitách na území MČ Brno sever, a s problematikou bezpečného bydlení se při své práci setkává denně. Své místo v „nultém“ ročníku našel i zástupce mladé studující populace, jehož úkolem bylo ověřit a popsat, zda je program zajímavý a přijatelný i pro generaci vysokoškolských studentů, kteří se mohou angažovat na správě domu například v rámci fungování společenství vlastníků bytových družstev.