Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení
Etapa č. 1: Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení (2008 – 2012).
Na 8. zasedání Poradního sboru MV ČR pro situační prevenci kriminality, byl dne 10. prosince 2008 přijat a vyhlášen pilotní projekt Poradního sboru pro situační prevenci kriminality „Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení“. Tento poradní sbor konstatoval, že majetková kriminalita stále dosahuje vysokého zastoupení v celkovém stavu a dynamice trestné činnosti na území České republiky. V mnohých městech naší republiky jsou určité lokality, kde se nacházejí domy, většinou panelové domy, a kde je třeba pozitivním způsobem ovlivňovat a stimulovat chování jejich obyvatelů. |
Pro realizaci tohoto pilotního projektu byla původně vybrána města Brno a Zlín. Projekt nakonec dokončilo jen město Brno. Nositelem projektu byla Městská policie Brno. Primárním cílem projektu byla realizace komplexu preventivních technických, organizačních, režimových a sociálních opatření v konkrétním bytovém domě. Nicméně součástí projektu byla i neméně důležitá sekundární úloha, která spočívala v následné analýze efektivity a dopadů přijatých opatření a jejich vlivu na faktickou i pocitovou úroveň bezpečí nájemníků. Zjištění vzešlá z tohoto vyhodnocení byla určena k dalšímu využití pro metodickou a poradenskou činnost cílenou na veřejnost z řad nájemníků, správců a vlastníků bytů a bytových domů.
Na výběru vhodného domu se, kromě městské policie, podílelo i Oddělení koordinační centrum prevence Magistrátu města Brna. Z celkového počtu 8 bytových domů byl nakonec vybrán panelový bytový dům v městské části Nový Lískovec. Díky složitým majetkovým vztahům mezi městem a městskými částmi došlo v tomto domě k nežádoucí vysoké koncentraci osob z řad sociálních, národnostních a etnických menšin, jejichž soužití přinášelo řadu problémů nejen uvnitř bytového domu, ale i mezi obyvateli okolních panelových domů. Přičteme-li k tomu, že v domě bylo 156 bytů a více jak 600 obyvatel, je zřejmé, že realizace projektu byla náročná.
V průběhu roku 2009 pak postupně následovaly další kroky:
- Zpracování sociologického šetření mezi nájemníky bytového domu.
- Zpracování technického projektového řešení prvků situační prevence a míry přijatelnosti omezujících dopadů na nájemníky domu (soulad s platnou legislativou v oblasti práv a svobod, osobních údajů a požární ochrany).
- Zpracování ekonomické studie nákladů technického řešení, případně dalších možných nákladů spojených s realizací, jako jsou například drobné technické úpravy na veřejné zeleni, městském mobiliáři, veřejném osvětlení apod.
- Zpracování režimových pravidel pro nájemníky bytového domu v návaznosti na realizovaná technická řešení, dané cíle projektu, vnitřní a vnější rizika lokality a bytového domu, podmínky správce a vlastníka domu, respektive platný domovní řád daného bytového domu.
- Zpracování a příprava evaluačních programů pro průběžné a následné hodnocení účinnosti přijatých technických i organizačních a režimových opatření formou vyhodnocení datových výstupů, statistických údajů a průběžných terénních šetření mezi nájemníky.
- Příprava a školení strážníků s územní odpovědností na jejich úlohu v projektu, komunikaci a práci s evaluačními programy.
Samotná stavebně technická realizace projektu proběhla v roce 2010
V rámci prvků situační prevence se projekt zaměřil zejména na tato opatření:
- Elektronický přístupový systém:
- Hlavní vchod do domu.
- Přístup na schodiště domu.
- Přístup a dostupnost výtahů.
- Přístup ke sklepům.
- Evakuační systém v domě.
- Kamerový dohledový systém:
- Efektivita dohledu (umístění / reakce na události).
- Legitimita dohledu.
- Ochrana soukromí.
- Ochrana osobních údajů.
- Elektronický požární systém:
- Umístění kouřových čidel.
- Vyhodnocování signalizovaných událostí.
- Ohlašování signalizovaných událostí.
V rámci organizačních a režimových opatření se projekt zaměřil na:
- Zřízení pozice domovníka.
- Nastavení pravidel užívání společných prostor domu.
- Pravidelný dohled strážníka s územní odpovědností.
V rámci sociálních opatření se projekt zaměřil na:
- Zřízení nízkoprahové klubovny pro děti nájemníků.
- Zřízení detašovaného pracoviště Občanské poradny.
V roce 2011 pak následovalo:
- Spuštění zkušebního provozu všech technických systémů a navržených režimových a organizačních opatření.
- Byly zahájeny sociální programy, které jsou pro fungování projektu klíčové.
- Odbor prevence MP Brno, realizoval několik osvětových přednášek pro nájemníky, které se orientovaly na zabezpečení majetku a požární prevenci.
- V domě zahájili činnost 4 sociální asistenti volnočasových aktivit, jejichž úkolem byla komunikace s nájemníky, dětmi a mládeží v každodenním provozu ve společných prostorách domu a blízkém okolí.
- Ve spolupráci s CVČ Lužánky byla rozšířena činnost nízkoprahové klubovny v přízemí domu. V této klubovně zahájil činnost 1 sociální asistent, který se zaměřil na práci s dětmi do cca 12 let.
V roce 2012 jsme přijatá opatření rozšířili o:
- Kontaktní místo Občanské poradny, která v bytovém domě s vysokou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením (cizinci, příslušníci národnostních a etnických menšin, osamělé matky s dětmi, rodiny s větším počtem nezletilých dětí, dlouhodobě nezaměstnaní, drogově závislí, osoby po návratu z výkonu trestu) zajišťovala poskytování rad, informací a pomoc obyvatelům domu, kteří se nachází v tíživé životní situaci nebo jim taková situace hrozí. Charakteru cílových skupin odpovídala i problematika, s níž se na poradce lidé obraceli. Nejčastěji se jednalo o:
- Oblast sociálních dávek.
- Pracovně-právní vztahy a bydlení.
- Specifickou oblastí byla problematika rodiny a mezilidských vztahů – zde se zejména jednalo o vyživovací povinnost rodičů k dětem a s ní spojené vymáhání této vyživovací povinnosti.
- Vymáhání dlužného výživného se vedle své občansko-právní roviny odrazilo i v rovině trestně-právní, kdy klientky často řešily možnost podání trestního oznámení.
- Další specifickou poradenskou oblastí, která byla využívána, byla oblast dluhového poradenství- zde zejména zajímala uživatele služby problematika exekucí (jednání s věřitelem, práva a povinnosti povinného, oprávnění exekutora) a insolvenčního řízení (tzv. osobních bankrotů).
Filozofie zařazení Občanské poradny do projektu bezpečného bydlení vycházela z možnosti ovlivnit aktuální bezpečnostní situaci v domě a jeho okolí včasnou sociální aktivitou a včasným právním řešením složité životní situace nájemníků domu, případně osob na ně navázaných. Výrazně se tak podařilo zklidnit vztahy mezi nájemníky a vlastníkem domu, ale také obyvateli okolních bytových domů.
Média



Sociologické studie


