Historie
Založení městské bezpečnostní stráže a její první léta
(1866 - 1870)
Ke vzniku městské policie v Brně došlo poprvé v roce 1866, kdy město kvůli blížícímu se pruskému vojsku opustily c. k. bezpečnostní složky a zabezpečení veřejného pořádku bylo nutno nově řešit z úrovně obecní samosprávy.
Úkolu se narychlo zhostil na žádost nově zvoleného purkmistra JUDr. Karla Giskry měšťanský ozbrojený sbor, jehož uniformované hlídky doplňovali i dobrovolníci označení pouze bílou páskou na rukávu. Protože však bylo nutné přijít s koncepčnějším řešením, odsouhlasila městská rada vznik alespoň provizorní bezpečnostní stráže. Její členové v hnědých uniformách, doplněných límcem v městských barvách a v čepicích s tzv. francouzským štítkem, drželi v ulicích i na hlavních stanovištích patroly. K této rizikové činnosti byli v denní i noční době vyzbrojeni pro tento účel upravenými dřevěnými holemi... celý text zde
Klobouky polních myslivců a změna velitele
(70. a 80. léta)
V průběhu 70. a 80. let došlo k další změně uniforem. Původní vysoké lakované cylindry brzy nahradily nižší a pro slavnostnější příležitosti byly do výstroje zavedeny plstěné klobouky se širokou krempou, u kterých se městská policie (stejně jako i jiné tehdejší bezpečnostní sbory) nechala inspirovat klobouky rakouských polních myslivců. Tento klobouk prý byl doplněn místo častěji používaného kohoutího peří ozdobou z koňských žíní a na přední straně nesl odznak se služebním číslem strážníka, v případě velitelů pak městský znak.
V roce 1882 také došlo ke změně vrchního velitele. Městský rada Josef Wolf byl na vlastní žádost, podanou zřejmě ze zdravotních důvodů, penzionován a na jeho místo nastoupil jeho dlouholetý kolega Alois Makowsky... celý text zde
Od zavedení piklhauben po rozpad Rakouska-Uherska (1892 - 1918)
Další větší změny pak přinesl začátek devadesátých let. Do výstroje byly zařazeny přilby s hrotem, tzv. piklhaubny. Řadoví strážníci nosili přilby označené orlem s městským znakem a hrotem vídeňského typu ve tvaru kapky. Toto kování bylo podle prvních předpisů ze žlutého kovu, později ho zřejmě nahradil kov barvy stříbrné (alpaka). Velitelé okrsků měli přilbu stejnou, pouze kožený podbradník byl v jejich případě nahrazen kovovým ze zdobných lístků (šupin). Na dekoraci nejbohatší přilbu nosil vrchní inspektor, který nejenže měl mosazné kování skutečně pozlacené, ale lístky na podbradníku byly zdobnější než v případě velitelů okrsků a postranní úchytné knoflíky byly podle tehdejšího důstojnického vzoru ve tvaru lvích hlav.
Změny provázela i výměna vrchního velitele, kdy v roce 1893 nahradil třiašedesátiletého Aloise Makowského Franz Walek. Tento velitel se do historie městské policie zapsal mimo jiné tím, že přikládal velkou váhu neustálému vzdělávání strážníků v právní i kriminalistické oblasti. O dva roky později byla doplněna i výzbroj strážníků, a to o revolvery... celý text zde
Od vzniku ČSR do zestátnění (1918 - 1923)
V průběhu první světové války narukovala řada strážníků na vojnu. Správa města proto na jejich místa přijala tzv. výpomocné strážníky, kteří za denní plat 3 koruny a 50 haléřů (později 4 Kč) plnili spolu se zbytkem původního mužstva potřebné úkoly. Když válka skončila, ne všichni narukovaní strážníci se domů a do zaměstnání vrátili. O některých byly poslední zprávy z ruského či italského zajetí, někteří zmizeli ve zmatku válečné vřavy beze stopy. Proto bylo výpomocným strážníkům nabídnuto, že po složení zkoušky, kde bude prověřena úroveň jejich fyzické schopnosti pro strážní službu, znalosti služebních předpisů a znalost řeči slovem a písmem, dostanou plnohodnotné místo strážníka. Výhodu měli ti, kteří předtím navštěvovali tzv. instrukční kurz, ale nakonec většina zájemců potřebnou zkoušku složila a místo tak získala... celý text zde
Vznik a začátky novodobé městské policie
(1990 - 1993)
Na svoji další existenci si musela městská policie počkat více než sedmašedesát let. Nejprve její opětovný vznik umožnil zákon č. 376/1990 Sb. o obcích, který současně zrušil nepříliš populární inspekce veřejného pořádku. Na základě tohoto zákona vznikl na brněnském magistrátu nejprve odbor pořádku a čistoty, později, v lednu roku 1991, pak přímo odbor s názvem Městská policie. Vedením tohoto odboru pověřila městská rada RNDr. Pavla Slámu.
Tehdejší zaměstnanci městské policie ale mohli působit pouze z pozice pověřených pracovníků městského úřadu. Výrazným pokrokem bylo v tomto směru až vydání zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, účinného od 1. ledna 1992... celý text zde
Stručný přehled vývoje v dalších letech
(1994 do současnosti)
Dokončení informačního systému v roce 1994 strážníkům i ostatním zaměstnancům městské policie velmi zefektivnilo práci s potřebnými daty.
Ve stejném roce se veřejnosti představila i strážníci Jízdní jednotky. Měli k dispozici šest koní: Mikyho, Centrbilla, Verdena, Horymíra, Šerpu a Amonet. V jejich sedlech se ve službě pravidelně střídalo devět jezdců (sedm mužů a dvě ženy).
V následujícím roce pak byla po náročné rekonstrukci zprovozněna budova ředitelství ve Štefánikově ulici, kde se kromě vyššího vedení také nachází například Městské operační středisko a různá specializovaná oddělení, zajišťující pro celou organizaci nezbytné služby... celý text zde
(Pozn. Máte-li dokumenty, vyobrazení či vědomosti, které se pojí k historii městské policie nejen v Brně, rádi se s Vámi spojíme na adrese: michal.simandl@mpb.cz)
