Od zavedení piklhauben po rozpad Rakouska-Uherska (1892 – 1918)

Další větší změny pak přinesl začátek devadesátých let. Do výstroje byly zařazeny přilby s hrotem, tzv. piklhaubny. Řadoví strážníci nosili přilby označené orlem s městským znakem a hrotem vídeňského typu ve tvaru kapky. Toto kování bylo podle prvních předpisů ze žlutého kovu, později ho zřejmě nahradil kov barvy stříbrné (alpaka). Velitelé okrsků měli přilbu stejnou, pouze kožený podbradník byl v jejich případě nahrazen kovovým ze zdobných lístků (šupin). Na dekoraci nejbohatší přilbu nosil vrchní inspektor, který nejenže měl mosazné kování skutečně pozlacené, ale lístky na podbradníku byly zdobnější než v případě velitelů okrsků a postranní úchytné knoflíky byly podle tehdejšího důstojnického vzoru ve tvaru lvích hlav.

Walek_Franz.jpg, obrázek se otevře v novém okněZměny provázela i výměna vrchního velitele, kdy v roce 1893 nahradil třiašedesátiletého Aloise Makowského Franz Walek. Tento velitel se do historie městské policie zapsal mimo jiné tím, že přikládal velkou váhu neustálému vzdělávání strážníků v právní i kriminalistické oblasti. O dva roky později byla doplněna i výzbroj strážníků, a to o revolvery.

Piklhaubny, stejně jako i jiné nové změny na uniformách, nesla nelibě především česká část obyvatelstva. Stále více se totiž vyhrocovaly spory ohledně užívání německého a českého jazyka v úřadech, školách i jinde a import podobných prvků z německých oblastí ihned provázela kritika českého tisku. Nelibost posiloval i fakt, že vedení brněnské radnice bylo v rukou takřka výhradně lidí zvolených z okruhu německé části obyvatelstva a pod toto vedení samozřejmě spadala mimo jiné i městská policie. Kdykoliv pak docházelo ke srážkám mezi Němci a Čechy, dívali se čeští účastníci střetů na strážníky jako na nástroj svých nepřátel a v tomto duchu se vyjadřoval i český tisk (Lidové Noviny, Moravská Orlice).

Krenova.jpg, obrázek se otevře v novém okněK jednomu z největších střetů došlo roku 1905. Na začátek října byl českými vlastenci svolán Velký sjezd českého lidu jako manifest za zřízení české univerzity (v této době byla stále jediná česká univerzita v Praze, což bylo zejména pro osoby z méně majetných rodin velkou překážkou). Na stejný den však byla ohlášena i demonstrace Němců, kteří měli k otázce univerzity opačný postoj, a jejich cílem bylo udržet německý ráz zemského hlavního města. Když úřady po zkušenostech z předchozího dne odhadly, že by policie nemusela takto rozměrná shromáždění dvou nesmiřitelných stran udržet pod kontrolou, přizvaly do centra i vojenské jednotky ze 49. pěšího pluku, umístěného v nedalekých kasárnách. V průběhu manévrů však v ulicích nastal takový zmatek, při kterém již nešlo násilnostem zabránit. Jednou z největších tragédií toho dne byla smrt dvacetiletého Františka Pavlíka, člena sokolské jednoty. Jeden z vojáků ho probodl bajonetem, a to přímo na prahu Besedního domu, který byl místem setkávání českých vlastenců. Symbolika této události, kterou vnímala česká veřejnost jako názornou křivdu, tak nemohla být větší, což ostatně potvrzovala i účast na pohřbu oběti, na který prý přišlo 80 tisíc lidí.

Co se týká městské policie, usnesla se městská rada pár dní po této nešťastné události na zřízení jízdní jednotky, která by příště měla lépe zvládat udržet tábory s rozdílnými názory a zájmy od sebe. Plánovanou třicetičlennou jednotku měl vést určený inspektor spolu se dvěma zastupujícími podinspektory. Potřebné objekty jako stáje a kasárna byly umístěny v ulici Masné. Kromě nové jednotky ale městská rada rozhodla také o zvýšení celkového počtu brněnských strážníků, z 220 až na 300 mužů.

Úsměvnou scénku týkající se strážníků na koních přináší denní tisk z roku 1906. 11. a 12. srpna navštívila Brno legendární postava divokého západu, William Frederick Cody známý pod přezdívkou Buffalo Bill, i s velkým a pestrým doprovodem. Početný průvod pistolníků i indiánů na koních, kráčející od vlakového nádraží, sledovala od brzkých ranních hodin velká spousta diváků. Když průvod přešel, ozval se ze zadních řad diváků hlas: "Ešče jeden indián." Všichni pohlédli daným směrem a tam – strážník na koni. Několik dní poté pak prý lidé nazývali strážce pořádku z jízdní jednotky přezdívkou "buff".

jezdci_2.jpg, obrázek se otevře v novém okně

Zpět na celkový přehled historie MPB

Vytvořeno 22.3.2017 8:59:07 | přečteno 81x | ernest
load